„Zakázané ovoce“. I tak může pro mnohé z nás působit současný stav. Sněhové podmínky jako dlouho nepamatujeme, opravdová zima včetně mínusových teplot, počasí stálé a doprovázené sluncem.
To vše, ať už venku či u nás, začíná být vzhledem k opatřením stále komplikovaněji dosažitelné… ale přece se dá 🙂
Můj jednodenní tip na pěknou procházku na pásech
Pro nás Pražáky je časově velmi dobře dostupná Rokytnice nad Jizerou. Příjemný kout plný hezkých tras a sjezdů, navíc mimo uzavřený Trutnovský okres. Cesta z Prahy je za ideálních podmínek na 1:45 minut i s naší tradiční zastávkou na výbornou kávu 33km D10 Molka (důležité ze stroje, ne z automatu :-). V Rokytnici stáváme na parkovišti P2 (pokud plné, tak vjezd níže na P3).
Je 9:00 a my se na parkovišti přezujeme, a pokud sníh dovolí, nazouváme lyže. Jinak na lyžích vyrážíme až po cestě vpravo, kolem Černého potoka směrem k spodní stanici lanovky Horní Domky. U našeho partnerského penzionu Kamínek zatáčíme vlevo.
Přejdeme cestu a skrz louku se dostaneme do údolí pod Kostelním vrchem. Podél cesty stoupáme vzhůru, až se na jejím konci odpojíme vlevo a stále stoupáme již lesní stezkou až na Kostelní cestu. Zde se dáme vpravo a pokračujeme až na kiosek Ručičky – máme za sebou nejprudší stoupání celé trasy, můžeme se občerstvit 🙂
Dál se vydáme v původním směru a u turistického přístřešku s Medvědem, pokračujeme po tyčovce na vrchol Zadní Plech. Za pěkného počasí krásné výhledy na Ještěd.
Nahoře můžeme slepit pásy, na chvíli strčit pod bundu a opatrně (cesta je úzká) sjíždíme ke Krakonošově snídani. Závěr sjezdu končí prudkým sjezdem na Kládovou cestu. Pozor!
Na Krakonošově snídani nesnídáme, ale nalepujeme pásy a začínáme pozvolna stoupat krásnou Harrachovou cestou směr rozcestí U Čtyř pánů cca 3km.
Je zhruba poledne, my jsme lehce za polovinou naší trasy, tak si skočíme na Labskou boudu na polívku. Dáme se tedy vlevo a po tyčovce jdeme směr Labská bouda na malý oběd – svačinku. Tady třeba zdůraznit a poděkovat Labské boudě – díky svým možnostem dostanete vše do porcelánu, skla, nerez příbor apod. Žádný plast! Díky za to! Jen pro klid svědomí, počítejte s tím, že zde na chvíli vstupujeme do Trutnovského okresu.
Posilněni, chvíli vstřebáváme vitamin D ze slunce a usrkáváme kávu z našeho cestovního kávovaru. Po siestě vyrážíme tyčovkou směr Pančavský vodopád. Pro lepší výhledy a selfíčka nechodíme moc k levému kraji, hrozí utržení převěje a zřícení do Labského dolu! Za Pančavským vodopádem (nehledejte, je pod sněhem) začneme mírně stoupat opět v doprovodu tyčovky. Cestou vzdáme hold mistrovi Hančovi – Hančův pomník. Skol! O kousek dál se držíme tyčovky, pokračujeme přímo rovně až k záchrannému bodu SK090.
Jsme v nejvyšší části dnešní etapy, odbočujeme vpravo směr Harrachovy kameny. Opět krásné výhledy a opět opatrně u kraje, ať se nepodíváte do Velké Kotelní jámy! Sjíždíme k Růženčině zahrádce. Po levé straně máme vrchol Kotel a my kolem něj míříme na odpočinkové místo Kotelské sedlo. Odtud po hřebeni přímo za tyčemi na Lysou horu.
Lysá hora. Cíl dnešní pásové trasy. Sundáváme pásy, balíme již rovnou do batohu. Budou asi cca 4 hodiny odpoledne (záleží na vaší rychlosti), slunce už je níž na obzoru a pomalu se chystá zapadat.
Sedneme na lyže, dojídáme energetické tyčinky, dopíjíme čaje z termosek, sosáme poslední zbytky paprsků slunce, povídáme o dnešních zážitcích a kocháme se výhledem….
… zabalíme, pozapínáme na ski mód a po modré sjezdovce sjíždíme zpět až k výchozímu bodu penzion Kamínek. Na lyžích dojedeme až na P2.
Z předchozích příspěvku od Faggiče již znáte základní vybavení co sebou. Mějte ale na paměti, že boudy jsou zavřené, jen okýnka, nikde se tedy neohřejete, tedy určitě termoska s teplým nápojem, rezervní teplá vrstva (péřovka) na zastávky a extra rukavice. Sjezdovky se neudržují a se zapadajícím sluncem opět ztvrdnou – tedy doporučuji určitě helmu.
Co překvapilo?
Anču batoh Maya 22. Má ho už delší dobu a i když rozhodně nepatří do kategorie batohů na skialp, tak na výlety tohoto tipu naprosto stačil, vešlo se vše, co bylo potřeba a to dokonce i včetně oblíbené helmy Vapor 🙂 …což vlastně překvapilo i mně – celou dobu jsem myslel, že jí nemá 🙂
Michala batoh Peak 35. O jeho všestrannosti použití (běžná turistika, skialp a alpské výstupy) se už přesvědčil, ale že pohodlně pojme i fotovýbavu se můžemte přesvědčit v obrazové části 🙂 díky za to!
Káču kompaktní lehká termoska Thermos, co v mínus teplotách „termí“ ještě odpoledne.
Mně, a vlastně nás všechny, pak Polartec Aplha. Nebo se spíš opět potvrdily naše zkušenosti, že pro tyto, a ostatní pohybově náročnější aktivity, je naprosto ideální izolační materiál s ohledem na vyváženost prodyšnosti, izolace a skladnost.
Co nás nepřekvapilo?
Spolehlivost vázání ATK Raider 2.0, jízdní vlastnosti „Jablek“, jak my jim interně říkáme, a zmínka o botách, to je už v našem případě klišé 🙂
Terky pes, že dal celou trasu s námi 🙂
A co vy? Taky máte nějaký tip na skialp výlet v našich, ještě volných, krajích? Napište nám a podělte se s ostatními o své tipy. 😉
Skol!
Trasa: celkem 17,5km (14,5km na Lysou horu)
Převýšení: 1019m
Mapa
Foto © Michal Kvirenc
