Venku ani ne deset stupňů, mlha, jemný déšť, koukám z tepla domova a přemlouvám se. Chodím běhat celkem pravidelně (2-3x týdně) a asi jako každý, co tohle dělá, musím s příchodem podzimního počasí trochu „přitlačit“ na odhodlání vyběhnout do sychravého prostředí. Je tam zima, prší, fouká. Je to vůbec nutný? Ať to neodskáču “nějakou“ rýmičkou,… a tak dále a tak dále. Důvodů proč nejít je spousta. 🙂 Stejně se ale vždycky rozhoupu a jdu. A protože běh používám do velké míry jako relax a vyčištění hlavy, má pro mě tohle nepříjemné počasí i své výhody.
Tradiční poučku že „není špatného počasí, ale špatně zvoleného oblečení“ asi všichni známe. Do určité míry je pravdivá, ale nic se nemá přehánět a než se vydáme i do tohoto počasí, měli bychom být trochu připraveni a na dané podmínky zvyklí.
Jak se na to připravit?
Za prvé. Za deště a vlhka je třeba logicky počítat s rychlejším promočením (samozřejmě nejen od deště, ale zejména od potu), ale za mě to neznamená na sebe navléct všechno, co drží vodu, naopak.
Vesta DIRECT ALPINE ATTACK
Za druhé. Vzhledem k těmto okolnostem raději volím kratší úsek – do hodinky, ať jsme brzo v suchu a teple. Určitě doporučuji jako základ u první vrstvy vsadit, a teď asi všichni čekáte, že merino, ale právě naopak – syntetiku. Bude vlhko, díky tomu bude vše schnout pomalu a syntetika je v tomhle můj vydatný pomocník. Na nohy si beru elastické ¾ kalhoty – neomezí v pohybu, perfektně dýchají, ve kterých běhám i v létě. Nohy se pohybem zahřejí sami a tak jim raději poskytnu volnost a komfort pohybu. Můžete cokoliv, co máte z kola, cvičení, běžek.
Aby tělo hned neprochladlo a odolalo případnému větru, volím softshellovou vestu (opět pro zachování prodyšnosti, ale tady už chci i neprofuk – používám Direct Alpin Attack. Opravdu perfektní střih, což u vest není jednoduché. Na tělo nefoukne, ale skrz ruce se udržím v optimálním klimatu.
Na hlavu, zejména s ohledem na můj sestřih 🙂 volím multifunkční šátek „tunel“. V případě intenzivnějšího deště kšiltovku – kšilt zamezí stékání vody do očí.
Běžecké boty. Membrána, bude výhodou. Odolá déle vodě, i když pak stejně spíš nateče horem po nohách. Ale bude v nich větší teplo a dá se odpoledne vyrazit znovu. Pokud však protečou, déle schnou.
Boty s membránou (GORE-TEX®) Neutron GTX 33035
V botách bez membrány rychleji pocítíme „že nám teče do bot“, ale nejsme přece z cukru. Doma pak boty rychleji vyschnou a navíc mají snazší údržbu při oplachování od nečistot. V podstatě doporučuji bez membrány. V současné chvíli testuji nové Spin RS pro léto 2018 – nástupce současného Spinu. Pokud máte také raději spíše tenčí a s povrchem dobře kontaktní botu, doporučuji zkusit Atom.
Scarpa Atom 33045
Bunda Montane Minimus
Když už je chladněji, tak beru pod vestu i druhou vrstvu – jak už víte z mého příspěvku o termoprádle, je to vrstva, která má za úkol tepelně izolovat. Ideálně 100 g flísový materiál – prodyšný, pružný a bude nás i trochu hřát. V tomto případě strukturovaný Tecnopail pro rychlejší odvod vlhkosti a navíc s antibakteriální úpravou Polygiene a to vůbec není od věci. Za těchto podmínek už beru i tenké rukavice. Pokud chcete být venku déle, bude to i na nějakou tenkou membránu.
Dobrou zkušenost mám s Montane Minimus – lehká (jen 215 g !), nepromokavá a celkem slušně prodyšná. Mezi běžeckou komunitou je poměrně vyhlášená. Pro nízkou hmotnost, velice dobrou voděodolnost a překvapivě když máknete tak i prodyšnost. Reflexní prvky jsou samozřejmost.
Jednodušší a dostupnější variantu asi všichni známe zejména z běžek a kola. Skladná, lehká, velice prodyšná, neprofoukne, ale jen dočasně voděodolná – chvíli vás podrží, ale pak začne propouštět, je bunda Speed.
Při volbě trasy v chladnějším počasí tedy raději volím kratší úsek a komfort prodyšnosti ve vestě.
Tím příprava na samotný běh nekončí. Kromě již zmíněné volby kratší trasy a času na běh myslím i na závěrečný relax v teple. Myslím, že je to velmi důležitá část a jsem si jistý, že se vám také bude líbit. Já ji mám rozhodně nejradši. 🙂
Po cca hodinovém běhu a lehkém protažení si dávám horkou sprchu a ideálně čaj na prohřátí a doplnění tekutin. Ten si ovšem dopřávám v posteli pod peřinou na cca 30min. Příjemná relaxace v teple, prohřátí a celkové uvolnění. Zkuste a uvidíte. Pozor – způsobuje závislost! 🙂
Proč to všechno dělám, když je venku počasí pod psa? Asi nejvíc oceňuji fantastický vlhký a svěží vzduch. Když to neoceníte vy, tak vaše plíce určitě. Pokud budete v lese, v mém případě alespoň Pražská obora Hvězda, tak ucítíte, jak fantasticky to všechno voní. Druhá věc, ale to už záleží na tom, kam chodíte běhat je, že téměř nikoho nepotkáte a to je na odreagování a vyčištění hlavy opravdu k nezaplacení. A když už někoho potkáte, bude tam pravděpodobně ze stejného důvodu jako vy. A nakonec to nejdůležitější… dává mi to radost a mám příjemný pocit z toho, že to dělám pro sebe…nejen za hezkého počasí.
Jestli máte běhání rádi, určitě se od něj nenechte odradit nepříznivým počasím. Běh si naplánujte i s následným časem na relax a se závěrečným zahřátím, budete se pak mít na co těšit. Pokud je venku marast, ve kterém běžně neběháte, zvolte raději poloviční úsek. Myslete na to, že si to jdete užít, ne přežít. A když chcete své trable, chmury a starosti hodit za hlavu, posledních pár desítek nebo stovek metrů zasprintujte a jednoduše jim utečte. Pomáhá to.
