Na trhu se v současnosti vyskytuje obrovské množství značek a typů lezecké obuvi. Množství tvarů, druhů, lepiček a barev je na první pohled doslova nepřeberné. Jak si v této změti vybrat ty pravé?
Při výběru „lezeček“ je třeba si uvědomit, v jakém terénu je budete používat.
Stejně jako u jiného vybavení je i tady dobré se zamyslet, na jaké lezení budu boty používat a co od nich očekávám. Je jasné, začátečník si na umělou stěnu vybere jinou botu, než profík na lezení brutálních skalních převisů. A protože profík už má dost zkušeností, aby si s výběrem poradil sám, bude tento článek orientován spíš na ty z vás, kteří s lezením začínají a při výběru ještě nemají úplně přesnou představu, na co konkrétně se zaměřit.
Po jaké botě tedy sáhnout? Začátečník na překližku si bude pravděpodobně vybírat z tvarově jednodušších bot, které jsou rovnější a noha v nich tolik netrpí. Přece jenom super prohnuté, útočné modely jsou vhodné spíš pro lezce, kteří vyžadují maximální výkon a jejich noha je na takový tvar trochu zvyklá. Nemusí to ale znamenat, že se okamžitě vrhnete po těch nejlevnějších (i když to bývá velmi častý požadavek). Cenu u lezečky netvoří její tvar, ale především použité materiály a technologie. Lezečka z přírodní kůže tak bude sice o něco levnější, ale po určité době se citelně roztáhne a na noze potom sedí jinak, než když byla nová. Je proto potřeba s tím počítat při výběru velikosti. Naopak bota ze syntetického materiálu, která je elastická a po vyzutí se trošku smrští, bude sice dražší, ale daleko delší dobu vydrží mít stejný tvar a velikost.
Dále je dobré zamyslet se nad tím, kde budu lezečky používat. Na bouldrování si vyberu klidně menší botu, protože ji můžu bez problémů po každém pokusu vyzout a dát noze trošku odpočinku. Na lezení dlouhých cest s lanem už je to jinak, tady musím počítat s tím, že budu mít lezečku na noze klidně 20 minut a musím v ní celou dobu vydržet. Na lezení v horách je potom nejlepší spíš pohodlná lezečka, kterou nemusím vyzouvat po několik hodin (protože manipulace s botami v páté délce lezení může mít taky za následek neplánované slanění a předčasné ukončení lezení).
Lezečky vás na skále podrží.
Obecně platí, že lezečky jsou především obuv, tudíž musí na noze správně sedět. Na to je potřeba myslet stejně jako třeba při výběru pohorek. Neznamená to ovšem, že by lezečky měly být pohodlné, netlačit a že by se v nich mělo dobře chodit! Chodit v nich nikam nebudete, jsou na lezení. Při zkoušení se tedy vyvarujte kroužení po prodejně a spíš se zaměřte na našlapování po stupech. V dobré prodejně jsou na takové zkoušení připraveni.
Ne každému ovšem vyhovuje stejná bota, resp. její tvar. Někdo má chodidlo široké, někdo naopak úzké, někdo má prsty zkosené, jiný má vyčnívající ukazováček atd. Bez nadsázky se dá říct, že kolik lidí, tolik tvarů nohy. Výrobci lezecké obuvi jsou si toho dobře vědomi a většinou proto nabízejí různé tvary lezeček tak, aby měli ve své produktové řadě řešení pro každého. Nebo alespoň skoro pro každého. Je totiž jasné, že má-li někdo jednu nohu o číslo větší než druhou, tvar kopyta mu moc nepomůže.
Co si ale představit pod pojmem dobře padnoucí lezečka? Ve špičce by měli být prsty rovnoměrně přikrčené. Míra přikrčení, tj. jak moc jsou lezečky malé, už záleží na lezci. Začátečník si zvolí spíš méně tlačí botu. Přece jenom v začátcích člověk leze spíš lehčí cesty, kde není nutné balancovat celou vahou na mikrostupech, takže trpět v extrémně malých lezečkách nemá smysl. Bota by ale neměla být v žádném případě velká, aby v ní byly prsty rovně. Při došlapu na menší stup se totiž prohnou a noha se v zápětí ze stupu smekne. Když jsou ale lezečky tak malé, že stoupnutí na špičku nepříjemně bolí, je to taky špatně. Proto je tak důležité boty důkladně vyzkoušet na stupech a vystřídat víc velikostí, ideálně po půlčíslech.
Boty by se vám měly i líbit.
I když prsty jsou místo, na které se při výběru zaměřujeme asi nejvíc, stejně důležitá je i celková šířka boty (aby lezečky netlačili ze strany klenby nebo na nártu) a taky tvar paty. Pokud budete mít v lezačce kolem paty volný prostor, bude se při některých krocích vyzouvat. Lezečka prostě musí nohu obepínat jako ponožka, bez zbytečných mezer.
Technologie vtarování a lepení gumy na lezečku, případně jednotlivé typy lepiček (=přilnavé podrážky lezečky) už necháme pokročilejším. Začátečník, který nemá zkušenosti s různými botami, stejně rozdíl moc nezaznamená. Důležité je si vybrat boty tak, aby se v nich lezec cítil dobře a hlavně jistě. A pokud vás bude lezení bavit a budete se mu věnovat dlouhodobě, budete jejich nákup stejně nuceni opakovat. A potom už stačí využít zkušeností z minula 🙂
