Stejně jako každý rok, i letos jsme už od jara přemýšleli, kam vyrazíme na letní lezecké prázdniny. Loni jsme prolezli křížem krážem Španělsko a letos padla volba na Francii. Zemi plnou nádherných lezeckých oblastí, které v 80. letech zažívaly období velké slávy, ale v současnosti stojí tak trochu ve stínu oblastí nových, atletičtějších a více na jihu. Nicméně, po krátké zastávce v italském Castelbiancu, jsme se vydali do provoněného Provence, konkrétně do oblasti St. Leger.
Levandulové plantáže v Provence
Že jste v Provence, poznáte naprosto neomylně. Nádherná kamenná městečka se spletitými uličkami, domečky s barevnými okenicemi, tržiště plné místních pochutin a hlavně – všude samá levandule! Tu vůni cítíte, ať se pohnete kamkoliv.
Malebné uličky v Provence, městečko Montbrun
Tento kraj určitě stojí za návštěvu, a to na kolo (cyklistika je tu velmi populární), za turistikou nebo za lezením. Samotné skály se v St. Legeru nachází pod známou vrchařskou prémií Tour de France – Mont Ventoux.
Vrchol Mont Ventoux
Orientaci jednotlivých sektorů si můžete zvolit podle ročního období. Pro nás byl v červenci jasnou volbou severní sektor, do kterého je snadný přístup. Lezení je tu krásné, od kratších kolmáčů, přes dlouhé linie tvořící vypouklá bříška, až po krápníky a pořádné převisy.
Buoux
Celým údolím navíc protéká průzračná řeka s tůňkami na koupání, což v kombinaci s kioskem (kde mají kávu za euro a palačinky za dvě!), který je u hlavního parkoviště, vytváří ráj na zemi.
Super dupr kiosek v St. Leger
St. Leger jsme si zamilovali, ale protože jsme chtěli prozkoumat co nejvíc oblastí, přesunuli jsme se po pár dnech kousek na jih do Buoux. Buoux bylo v 80. letech světovou lezeckou oblastí číslo jedna, kde psali historii sportovního lezení legendy jako Patrick Edlinger, Jerry Moffat nebo Ben Moon. Je to království technického lezení po dírách všech velikostí. Jak píšou v průvodci, v Buoux mají i díry svoje další vlastní dírky! Jedinou nevýhodou je orientace skal na jih, což v praxi znamená, že lézt se dá (v červenci) až v pozdních odpoledních hodinách.
Dírkovaná plotna v Buoux
Po týdnu v provoněné Provence bylo načase posunout se více do hor. Přestože přesun do Céüse trvá jen něco okolo dvou hodin, poznáte, že jste v jiném kraji, konkrétně v podhůří Alp (department Haute Alpes).
Céüse v celé své kráse
Levanduli vystřídá zemědělský ráz krajiny s políčky, zelenými loukami a poměrně velkými kopci. Céüse se nachází u města Gap a ten neskutečný pás skal vidíte už z dálky. Je totiž poměrně vysoko (vrchol hory, kterou skály lemují je 2 016 m.n.m), samotné lezení se nachází cca v 1800 m.n.m, což znamená, že si každý den užijete přibližně šedesátiminutovou ranní procházku. 🙂
Céüse, výhledy ze skal
Ta ale rozhodně stojí za to! Čeká tam na vás několik stovek cest v jedné obří, většinou lehce převislé vlně toho nejlepšího, ostrého, horského vápna.
Céüse, cesta Super Mickey v sectoru La Cascade
Jako přídavek se po dolezení některé z bezmála čtyřicetimetrových linií můžete během odpočinku rozhlédnout široko daleko do kraje až k zasněženým vrcholkům Dauphine a Les Ecrins.
Céüse, radost po přelezu cesty Saint Georges Picos
Když se zrovna z mýtického sektoru Biographie nebude ozývat francouzské ,,allez, allez“ při přelezu některé z místních dard, uslyšíte během lezení zvuk kravských zvonců z pastvin hluboko pod vámi.
Francii jsme si po všech stránkách zamilovali! Viva la France a au revoir příště!
Johy & Švihy
