Jako každý rok když se oteplí, chystáme se do hor za porcí letních aktivit a s nimi spojených zážitků. V poslední době se stále více lidí pro tyto zkušenosti vydává na zajištěné cesty, neboli via ferraty. Pokud už jste nějakou ferratu v minulosti zkusili, tak vám asi nemusím zdlouhavě popisovat nádherně opojný pocit z postupu v exponovaném a jinak nepřístupném terénu nebo krásné výhledy po okolních štítech. A pokud jste zatím žádnou ferratu neabsolvovali, těžko vám psaným textem tento pocit můžu zprostředkovat. To se prostě musí zažít. Než se ale člověk do nějaké ferraty pustí, měl by znát několi důležitých zásad a mít alespoň základní povědomí, do čeho se pouští a co ho může čekat. V tomto článku najdete pár základních zásad, bez kterých se na zajištěné cestě neobejdete.
Co je to via ferrata?
Via ferrata (z italštiny), klettersteig (z němčiny) je zajištěná cesta v horském terénu. Obecně vžitý pojem je jednoduše ferrata. Zajištění cest v tomto případě znamená použití ocelových fixních lan, stupaček, žebříků, řetězů, lávek a dalších zařízení, které lemují nebo tvoří výstupovou trasu nebo její úseky. Tato zařízení výrazně snižují obtížnost a rizika spojená s výstupem. Umožňují tak průchod i turistům bez horolezeckých zkušeností.
Ferraty vedou často strmým a exponovaným horským terénem, pro jehož zdolání je nutná určitá fyzická zdatnost. Pro lepší přehlednost a snížení možnosti přecenění vlastních sil jsou jednotlivé ferraty klasifikovány podle obtížnosti. Stupnice obtížnosti ale není jednotná. V Rakousku najdeme stupnici od A po E, kdy A je nejjednodušší, C už je seriózní výstup a E je opravdou náročná ferrata, vhodná jen pro zkušené turisty. V Itálii je klasifikace podle barev: modrá (lehká), červená (středně náročná) a černá (velmi náročná). Postupně se tu zavádí nové značení, které je o něco jemnější a má pět stupňů.
Obtížnost konkrétní ferraty je vždy uvedená v příslušném průvodci, včetně popisu výstupu a sestupu, časové náročnosti, popisu přístupu, celkové převýšení nebo možnost parkování.
Jaké vybavení budu na ferraty potřebovat?
Základní vybavení na zajištěné cesty je lezecký úvazek, ferraová brzda a přilba. Úvazek je jakýsi postroj, do ke kterému připojujete ferratovou brzdu a tím jste fixovaní k fixnímu lanu. Může být sedací, celotělový nebo kombinovaný. Ferratová brzda je soustava karabin a popruhů, kterými se kotvíte k lanu, a tlumiče pádu, který zachytí případný karambol a dynamicky jej utluví, takže při zastavení pádu nedojde k velkému rázu na tělo. Nezbytně nutná je přilba (nejlépe lezecká), která chrání vaši hlavu jednak při pádu, hlavně ale před padajícím kamením, které může zhodit kdokoliv nad vámi. Ohledně vybavení se dá psát celé hodiny, proto spíše dopuručuji návštěvu některého z Alpsportů, kde vám s touto problematikou rádi poradíme. Nebo mrkněte na náš e-shop, ať máte konkrétnější představu (Alpsport.cz – Hurá na ferraty). A pokud si nechcete vybavení hned od začátku kupovat, využijte naši půjčovnu. Informace vám ochotně poskytneme na prodejnách, po mejlu nebo telefonem.
Mezi sekundární výstroj lze určitě zařadit vhodné boty (vysoké pohorky pro dlouhou tůru s náročným sestupem nebo lehčí trekovky pro kratší a rychlejší akce), dobře vybavenou lékárničku, dostatek pití a jídla (opět v návaznosti na délku tůry), rukavice, kompas, mapa, bunda, nabitý mobilní telefon atd. To všechno v pohodlém a adekvátně velkém batohu.
Jak začít?
Ferraty nelze srovnávat s procházkou po pěšince na hřebeni, proto je potřeba jisté skromnosti a pokory, než se do nějaké pustíte. Ideální stav je začít s někým zkušenějším. To může být kamarád, který už nějaké ferraty absolvoval, ví co a jak a vy se nebojíte mu důvěřovat. Pokud nikoho takového ve svém okolí nemáte, můžete využít služeb některé z cestovních kanceláří, které pořádají ferratové výlety nebo kurzy. Na trhu je jich v dnešní době celá řada.
Chcete-li pro sebe to nejlepší, využijte služeb horského vůbce UIAGM. Držitelé této licence jsou zkušenými profesionály, kteří za sebou mají náročný výcvik, jejich schopnosti jsou naprosto výjimečné a o pohybu v horách vědí takřka vše. Bližší informace o službách horských vůbců můžete získat jednoduše na mejlu horskyvudce@alsport.cz. Člen našeho Alpsport teamu, horský vůdce Petr Fagič Giacintov, vám ochotně poradí.
Jsou ferraty bezpečné?
Via ferraty patří mezi aktivity s jistou dávkou rizika. Při dodržení základních bezpečnostích principů je však nebezpečí úrazu minimální. Obecně lze říct, že platí podobné zásady jako pro bezpečný pohyb v horách.
Základem je dobře naplánovaná tůra. Tato část začíná už doma, kdy si vybíráte konkrétní trasu. Ta by měla obpovídat vašim schopnostem a zkušenostem. Dalším důležitým faktorem je počasí. To se v horách může velmi rychle měnit a i jednoduchá ferrata může být za špatného počasí velmi nebezpečná. Není-li přepověď ideální, je lepší odložit tůru na jindy. Samozřejmostí by měla bát nejen dobře vybavená lékarnička, ale i znalosti k jejímu správnému použití a ošetření lehčíh poranění (jako jsou odřeniny atd.). V případě vážnějších problémů je potřeba mít u sebe nabitý telefon a v něm uložené číslo na horskou skužbu. V dnešní době jsou již k dispozici i všelijaké aplikace do chytrých telefonů, které obsahují průvodce a mapy. Některé najdete například na stránkách Alpenvereinu (alpenvereinaktiv.com). Na samotné tůře je nezbytná přilba na hlavě, celková opatrnost a rozvaha.
Kam na ferraty?
Znalosti už máte, materiál taky, tak kam vyrazit? Ferraty jsou doménou především alpoských zemí, zejména Rakouska a Utálie. Najdete jich tu stovky v nejrůznějších terénech. Asi nejznámější je oblast Dolomit nebo Dachsteinu. Pokud se vám nechce cestovat tak daleko, můžete využít některou z ferrat na českém území. Je jich ale podstatně méně a jejich délka je v porovnání s alpami zlomková. Za všechny třeba ferrata v Děčíně, v Semilech nebo na umělé stěně v Praze na Gutovce. Spousta ferrat leží jen těsně za hranicemi u našich sousedů, především v Krušných horách, Saském Švýcarsku nebo v Lužických horách.
O nejoblíbenějších ferratách se dočtete v jednom z následujích článků.